Pokusím se dát dohromady článek o tom, jak jsem zjistila, že i naše neposedné dítě se dá alespoň na chvíli zabavit... On je neustále v pohybu, nevydrží v klidu sedět ani u jídla, 5 minut je pro něj strašně dlouhá doba, aby seděl na místě. Ano, trochu s tím bojujeme, obzvlášť u toho jídla, protože oba máme rozdílné představy. Já bych chtěla, aby s námi v klidu seděl a jedl u stolu, on si u toho chce minimálně s něčím hrát, jezdit s vláčky nebo stavět puzzle, ale ještě lépe by u toho chtěl někde poletovat a jen by si přibíhal pro každé sousto.
To, že se Vašík od mala nedokáže sám zabavit a když, tak opravdu jen na pár minut, je stará známá věc. Manžel si myslí, že za to můžu já, protože jsem se mu moc věnovala. Nevím, jestli je to možné. Já si myslím, že to je povahou. Od té doby, co se dokáže sám nějak projevovat, neustále chodí a něco po mě u toho hraní vyžaduje. Minimálně mi chodí něco ukazovat "mami, dívej..." nebo chce s něčím pomoct, třeba když mu vykolejí vláček, tak ještě není schopný všechny vagony vrátit zpátky na koleje sám a volá "prosím, spravit mašinku". Když se vzdálím z místnosti, už volá "mami, kde jsi?" a hned "mami, pojď se podívat". Ale teď, kolem jeho druhého roku, se to začalo trochu zlepšovat a našli jsme i několik věcí, u kterých vydrží pár minut sám (ale vážně jen pár):
1) Lego Duplo. To je bezkonkurenční a nejlepší hračka, která se nikdy neokouká a nepřestane bavit. Vašík dostal loni od Ježíška první mašinku a koleje. K tomu dostal první box s kostkami a tatínek pak také přihodil "hromádku" kostek. A jelikož tatínek je vášnivý sběratel lega, podporuje Vašíka i ve sběru dupla. Řekla bych, že už bychom na to potřebovali zvláštní místnost :-). K 2. narozeninám dostal Vašík vláček, který jezdí na baterky a od té doby přibyly asi 2 sety kolejí, protože jich je pořád málo. Není dne, kdy by nám tu mašinka nejezdila. Na Štědrý den to bude rok, co máme v obýváku postavené koleje, které se pořád zvětšují a letos se samozřejmě zvětší ještě víc. Vašík si napsal Ježíškovi o černou mašinku, která mu chybí a strašně se na ni těší. Tatínek se těší na další dávku kolejí a já se "těším" na to, že už opravdu v obýváku nebude kam šlápnout :-). Ale hrozně mě baví pozorovat je, jak si spolu hrají a staví koleje. Vydrží u toho hodiny.
 |
| Loňské Vánoce - první Duplo vláček a malé koleje... |
 |
| A tohle máme doma teď, po roce :-) |
2) Razítka. Takové ty jednorázové, bez polštářku, jen ty s víčkem, už "napuštěné barvou". Když dostal první, měla jsem hrůzu z toho, že to bude všude. Ale pochopil, že s razítkem si smí hrát jenom u jeho stolečku a tiskají se jenom na papír. Postupem času razítka přibývala, babička je přináší, já mu také občas nějaké koupím a už jich máme slušnou sbírku. Když se někde válelo po zemi otevřené razítko, pohrozila jsem, že ho zabavím a tak se naučil, že si je musí hlídat a nechávat je jenom na stolečku.
3) Pastelky a omalovánky. To ho sice baví, ale ne až tak moc. To je nejlepší, když malujeme spolu. Vypadá to tak, že vezmeme omalovánky, on mi podává barvy a říká, co kterou barvou mám vymalovat. Ale je to zábava třeba na půl hodiny, což je skvělé.
4) Samolepky. Na ty jsem dostala tip poměrně nedávno od kamarádky. Dají se sehnat různé "sešity", vypadá to jako omalovánky, ale nalepují se tam samolepky. Máme různé, od zvířat, přes přírodu, přes statek, až k autům, bagrům a traktorům. To je skvělá zábava, která ho udrží na místě klidně i hodinu. Zvládáme díky tomu i restauraci nebo kavárnu a můžu si s někým i relativně v klidu popovídat. Vašík si nálepky teda ještě neumí sám odlepit, s tím mu musím pomáhat, ale nalepuje sám. A když nedělá blbosti, nalepuje i docela přesně :-).
5) Kolíčky na prádlo. Respektive kolíčky v kombinaci s vozovým parkem několika Tater. Nevím jak na to přišel, ale na svoje Tatry nandavá kolíčky. Také u toho vydrží třeba až půl hodiny a je to bezva trénink na jemnou motoriku.
6) Puzzle. Zhruba poslední 3 týdny ho baví skládání puzzlí. Nejdřív začal těmi, které mají na podložce namalovaný obrázek, který má složit. A později se pustil i do puzzlí bez podkladu. Stalo se mi, že jsem si šla umýt hlavu a on za mnou nepřišel do koupelny, což normálně dělá. Říkám si, že je dlouho podezřelé ticho a jdu se podívat, kde co vyvádí. A on si v klidu skládal puzzle :-).
7) Televize. Není moc věcí, které vydrží v televizi sledovat. Večerníček sleduje jen znělku, vlastně u většiny pořadů sleduje jen znělku a pak už pozornost neudrží. Baví ho reklamy a miluje Alzu. Ještě se musí dívat večer na "Déčku" na ovečky, které jdou spinkat. Pak jde také bez řečí do postele. Co má ale zaručený úspěch a u čeho sedí a dívá se, je Mašinka Tomáš nebo Máša a medvěd. Mašinku Tomáše sleduje klasický seriál, ale také jsme teď o víkendu narazili na film "Cesta z ostrova Sodor", který má přes hodinu. Samozřejmě má doma i knížku, takže to znal a byl úplně v transu, když to viděl i v televizi. V úterý to opakovali, manžel to nahrál a jelikož jsme teď zavřeni doma kvůli rýmě a kašli, tak už jsme film viděli asi 4x :-). Zná jména všech mašinek a nešlo to bez toho, abychom se je naučili i my. Když se někde objeví mašinka nová, hned se ptá "Jak se jmenuje tadleta" a přidá si ji do své paměti a příště už ví. Občas jen zírám...
8) Vaření a pečení. To, že ho baví mi pomáhat v kuchyni, už vím delší dobu. Buď mi pomáhá přímo nebo si alespoň vezme svoji pánev či hrnec a něco si v tom míchá sám. Ale teď jsme pekli perníčky a to bylo něco. Stál na malé židličce u kuchyňské linky 2 a půl hodiny, jen s jednou přestávkou na čůrání. Válel těsto válečkem, vykrajoval ho, dával ho na plech a pak pochopitelně ochutnával. Bylo to úžasné odpoledne, ani jednou se nevzteknul a byl zlatý. Jelikož jsem chtěla, aby měl z perníčků radost, nakoupila jsem tvary jako mašinku, auto, letadlo, sněhuláka, medvěda, ježka, ale aby se neřeklo, udělali jsme i vánoční stromeček, kometu, zvoneček, prasátko atd. Jo a ještě jsme vykrajovali písmenka, z kterých poskládáme VAŠÍK a pak M jako máma, T jako táta, B jako babička a D jako děda. K perníčkům má asi citový vztah, protože se o ně odmítá dělit (s ostatním nemá problém), maximálně si můžu sníst svoje M a ty jsme měli v celé krabici asi 3 kusy :-).
8) Vaření a pečení. To, že ho baví mi pomáhat v kuchyni, už vím delší dobu. Buď mi pomáhá přímo nebo si alespoň vezme svoji pánev či hrnec a něco si v tom míchá sám. Ale teď jsme pekli perníčky a to bylo něco. Stál na malé židličce u kuchyňské linky 2 a půl hodiny, jen s jednou přestávkou na čůrání. Válel těsto válečkem, vykrajoval ho, dával ho na plech a pak pochopitelně ochutnával. Bylo to úžasné odpoledne, ani jednou se nevzteknul a byl zlatý. Jelikož jsem chtěla, aby měl z perníčků radost, nakoupila jsem tvary jako mašinku, auto, letadlo, sněhuláka, medvěda, ježka, ale aby se neřeklo, udělali jsme i vánoční stromeček, kometu, zvoneček, prasátko atd. Jo a ještě jsme vykrajovali písmenka, z kterých poskládáme VAŠÍK a pak M jako máma, T jako táta, B jako babička a D jako děda. K perníčkům má asi citový vztah, protože se o ně odmítá dělit (s ostatním nemá problém), maximálně si můžu sníst svoje M a ty jsme měli v celé krabici asi 3 kusy :-).
9) Papírový řetěz. Jak už jsem zmínila, tento týden jsme doma a mně už pomalu dochází nápady. Vzala jsem si na pomoc dětské časopisy Sluníčko a Méďu Pusíka. Včera mě inspiroval právě Méďa Pusík, který vyráběl papírový řetěz z barevných papírů. Zeptala jsem se Vašíka, jestli by chtěl také slepovat barevné papíry a udělat si takový řetěz a on, že jo. Jen byl dost netrpělivý, když čekal, než ty barevné proužky nastříhám. A kdybyste viděli to nadšení, když dostal do ruky lepidlo :-). I tohle bylo hrozně fajn, zabavilo nás to asi na hodinu a půl a museli jsme výrobu přerušit kvůli obědu.
10) Čtení pohádek před spaním. Už asi tři čtvrtě roku čteme před spaním pohádky. Samotnou mě překvapuje, že u toho Vašík vlastně od začátku vydrží v klidu. Povídá mi do toho, do knížky se musí koukat a neustále se na něco ptá. Ze začátku to bylo náročnější a vyžadoval čtení do té doby, než usnul. Jenže to zabralo třeba hodinu, protože jak to napjatě poslouchal, nechtěl spát. Teď už ale ví, že si má vybrat jednu pohádku, kterou sám chce, tu přečteme a jde se spát. Největší úspěch má opět Mašinka Tomáš a Máša a medvěd :-). Pak má rád Pejska a kočičku, jak pekli dort a rád se vrátí i k prvním pohádkám O třech prasátkách a O koblížkovi.
Koukám, že jsem dala dohromady do konce 10 věcí, to je dost, to jsem ani nečekala. Ale kdybyste měli nějaké tipy, co by ještě mohlo děti v tomhle věku bavit, tak prosím, sem s nimi, budu ráda ;-). Jo venku, to je jiná, to se zabavíme snáz a jsme pro každou lumpárnu. Většinou teda sportujeme. Naše dítě je potřeba vždycky hodně unavit, jinak nespí. Podívejte, jak například Vašík už v létě řádil třeba na bikrosu v Řepích nebo na Pumtrack dráze v Braníku... ano, teď se trochu chlubím :-). Ve dvou letech to není špatné, ne?
Po Vánocích ho čekají už klasické lyže, které by měl přinést Ježíšek, tak snad ho nadchnou stejně jako odrážecí kolo. A normální kolo přijde na řadu hned na jaře :-).
Mějte se krásně, užívejte předvánoční atmosféry a zbytek adventu a buďte hlavně zdraví. Nás už rýma a kašel teda moc nebaví :-)
10) Čtení pohádek před spaním. Už asi tři čtvrtě roku čteme před spaním pohádky. Samotnou mě překvapuje, že u toho Vašík vlastně od začátku vydrží v klidu. Povídá mi do toho, do knížky se musí koukat a neustále se na něco ptá. Ze začátku to bylo náročnější a vyžadoval čtení do té doby, než usnul. Jenže to zabralo třeba hodinu, protože jak to napjatě poslouchal, nechtěl spát. Teď už ale ví, že si má vybrat jednu pohádku, kterou sám chce, tu přečteme a jde se spát. Největší úspěch má opět Mašinka Tomáš a Máša a medvěd :-). Pak má rád Pejska a kočičku, jak pekli dort a rád se vrátí i k prvním pohádkám O třech prasátkách a O koblížkovi.
Koukám, že jsem dala dohromady do konce 10 věcí, to je dost, to jsem ani nečekala. Ale kdybyste měli nějaké tipy, co by ještě mohlo děti v tomhle věku bavit, tak prosím, sem s nimi, budu ráda ;-). Jo venku, to je jiná, to se zabavíme snáz a jsme pro každou lumpárnu. Většinou teda sportujeme. Naše dítě je potřeba vždycky hodně unavit, jinak nespí. Podívejte, jak například Vašík už v létě řádil třeba na bikrosu v Řepích nebo na Pumtrack dráze v Braníku... ano, teď se trochu chlubím :-). Ve dvou letech to není špatné, ne?
Po Vánocích ho čekají už klasické lyže, které by měl přinést Ježíšek, tak snad ho nadchnou stejně jako odrážecí kolo. A normální kolo přijde na řadu hned na jaře :-).
Mějte se krásně, užívejte předvánoční atmosféry a zbytek adventu a buďte hlavně zdraví. Nás už rýma a kašel teda moc nebaví :-)
