Letní dobrodružství...

Ach jo, kde mám brát čas na psaní článků :-(??? Mám v hlavě několik témat, ale prostě není čas. Vašík mě zaměstnává na 150% a když usne, musím se i já najíst a udělat nejnutnější domácí práce (myšleno večer). Přes den už toho moc nenaspí, ale učím ho spát dopoledne doma, takže ho nejdřív hodinu uspávám a pak teda max. hodinu spí. Odpoledne spí v kočárku, to chodíme ven. Ta hodina dopoledne mi většinou stačí tak akorát na přípravu oběda. Už se teď ale párkrát stalo, že spal jen jednou po obědě. Jak to děláte vy ostatní? Kdy píšete články? To máte sílu večer? Já tedy ne :-(.

Článek o oslavách 1. narozenin zatím odložím, ale slibuju, že ho napíšu a přidám i nějaký lehký roční souhrn o tom, jaký ten rok pro nás byl.

Dnes se stal zázrak a Vašík ráno spal do 8:45. Na rozdíl ode mě, já byla od 7 vzhůru a číhala jsem, kdy se vzbudí. To ale znamená, že dopoledne nespal a dneska spí po obědě doma. Takže to vezmu stručně a zkusím dát dohromady něco málo o tom, jak trávíme léto...

Začali jsme mini dovolenou v Krkonoších. Byli jsme tam 4 dny na začátku července. Byli s námi kamarádi s o 2 měsíce mladší holčičkou než je Vašík, tak to bylo moc fajn. Myslím, že jsme si to všichni užili. Nebudu to dlouze popisovat, vložím sem zase jen fotky :-).

V Janských Lázních...

Rozhledna na Stachelbergu...

Pevnost Stachelberg...

Jeli jsme lanovkou na Černou horu... Vašíkovi se to moc líbilo :-)

A tady už vyrážíme z Černé hory do Pece pod Sněžkou... Vašík to chtěl vzít také pěšky :-)

Už jsme skoro v Peci... a támhle je Sněžka 

Cestou, necestou, polem, nepolem... po sjezdovce nahoru, protože taťka zná zkratku :-)

Trampolína v penzionu, to je velká zábava. To ho bavilo hodně a chtěl by tam být nejradši pořád :-)

Prostě musel ochtnat tátovu česnečku :-)

A největší zážitek - prohánění holubů na náměstí v Hostinném. To nevadí, že mámě a tátovi upadnou záda :-)

Druhou polovinu července jsme strávili jako každý rok na táboře, na Mariánské v Krušných horách. Bylo tam krásně, celé dny jsme byli venku, v přírodě. Chodili jsme na výlety, občas i na celodenní. Byli jsme i v Karlových Varech. Bohužel v půlce pobytu přišel zádrhel, Vašík dostal rýmu a najednou měl horečku 39°C. Večer dostal studený zábal a vypadal jak hromádka neštěstí, chodil se tulit a před večeří mi seděl na klíně a 2x dokonce usnul. Druhý den jsme zůstali doma, tzn. na pokoji cca 4x5 m a protože teplotu už měl jen lehce zvýšenou, už chtěl normálně řádit. Upřímně už odpoledne jsem myslela, že mi hrábne :-). Snažila jsem se ho držet v klidu, ale fakt to moc nešlo. Měli jsme v pokoji velkou Tatru, odrážedlo, spoustu knížek a hraček, ale pořád to bylo málo. Takový čert v klidu prostě nevydrží. Odpoledne začalo pršet a ano, asi tak minutu stál na posteli pod oknem a pozoroval, jak prší a jak z okapů tečou proudy vody. To se mu líbilo. Další den večer dostal ale ze spánku podobný záchvat tomu, jako když se dusil a jeli jsme sanitkou do Motola. Tentokrát už jsme to zvládli sami. Já jsem teda akorát byla ve sprše a z chůvičky se ozval šílený pláč. Nahá a mokrá jsem vběhla do pokoje, on ani nestál, jen ležel a plakal. Okamžitě mi bylo jasné, že tenhle pláč znamená, že něco není v pořádku, tak jsem ho zvedla a prohlížela ho. Rozsvítila jsem, otevřela okno, mluvila na něj. On totiž sice koukal, ale v podstatě spal. Musel se probrat a uklidnit. Nedusil se ale tentokrát. Mezitím jsem ještě volala manželovi, který byl na chatě u dětí, ať hned přijde. Byl tam asi za 2 minuty. Dali jsme mu napít vody a vzali ho do koupelny, kdy jsme mu namočili i obličej studenou vodou. Jak se ukázalo, uklidnila ho zřejmě tekoucí voda, když ji pozoroval. Ještě jsme mu pak koukli s baterkou do krku, říkala jsem si, jestli ho tam třeba nebolí. V krku nic neměl, ale jak jsem mu tam zasvítila, zaleskla se na místě dolní dvojky průhledná čárka. Tak mi to bylo jasné, rýma i teplota byly od zubů! Proč ho ty zuby ale tak trápí? Druhý den se objevila čárka na místě druhé dvojky a já jsem si zpětně uvědomila, že každý zub provázela rýma a když mu rostly 2 horní jedničky, měl i teplotu a skončili jsme v tom Motole. To jsme ale ještě nevěděli, že to jsou zuby, to vidět nic nebylo. Tentokrát 2 zuby, teplota velká a rýma také. Takže mu zřejmě zase zaskočily sliny nebo hleny, ucpal se mu krk, on se lekl a dostal ten záchvat. No, co vám budu povídat, brečela jsem taky a když se uklidnil, ulevilo se mi, ale brečela jsem ještě víc a bála se každého dalšího večera, kdy budu muset do sprchy a nebudu u něj. Už se to ale naštěstí neopakovalo. A doufám, že už nikdy nebude!

Fotek z tábora máme bambilion a nestíhám je teď probrat, takže se omlouvám, ale tábor je bez fotek :-(.

Ani ne týden na to, co jsme přijeli z tábora, jsme vyrazili na 4 dny do Harrachova. Byl tam festival Keltská noc, kam jel manžel s kamarády. Já s Vašíkem jsme buď mohli být doma nebo vyrazit také a užít si společně alespoň dny, protože bylo jasné, že na festival večer nemůžeme. Nakonec jsme tam byli oba dny na chvíli a bylo to fajn. Vašíkovi se to líbilo také. Měla jsem trochu strach z toho kraválu, ale evidentně našel v hudbě zalíbení a jak ji slyší, začne do rytmu tancovat. V neděli, v den odjezdu, měl Vašík svoje první narozeniny, tak jsme je komorně oslavili v cukrárně :-). Velké oslavy pak byly v plánu na další týden, ale o tom bude další článek.

Výlet k Mumlavským vodopádům...

Miluje vodu! Vůbec mu nevadilo, že je ledová, chtěl tam a plakal, když jsme ho nechtěli nechat jít si zaplavat přímo pod vodopád :-). Tak prý aspoň takhle... :-)

Na festivalu Keltská noc... :-)

Na autogramiádě Třech sester...
Vašík má podepsané blahopřání k 1. narozeninám a my s taťkou nové CD :-)

Výlet na Smržovku...

A malinká oslava Vašíkových 1. narozenin :-)

Jinak jsme jednotlivé dny trávili různě. U kamarádů nebo na chatě. Tam jsme strávili poslední dobou několik dní, Vašík se cachtal v bazénku, houpal se na houapčce, prohání všechny své stroje, tzn. tříkolku, Tatru, odrážedlo a nejčastěji prohání rodiče nebo kohokoliv, kdo mu přiblíží ruku. Hned ji chytí a musí jít. A bojí se trávy, takže se místo po kolenou naučil lézt po čtyřech, jako by rovnou po nohách, s nataženýma nohama, aby se trávy dotýkal co nejméně. Zamiloval si rajčata, která si chodí trhat na chatě rovnou na záhon a sní jich za den snad kilo. Proč zrovna rajčata? Když do něj kousne, celé mu vyteče na triko. Ale hlavně, že je šťastný. Líbí se mu tam ko-ko-ko (tj. slepice) u sousedů a chtěl na ně chodit také tak 150x za den. Když usínal, opakoval si ko-ko-ko. Chůze na trávě mu moc nejde, jak je to rovné, tak dost padá. Jinak na betonu nebo v bytě udělá zhruba 20 kroků.

Hmmm, rajčátko, mňam, mňam :-)

Kráva bůůů... momentálně jeho nejoblíbenější zvíře, tak jsme mu museli ukázat živou krávu.
Snažil se jí nakrmit...

Proč by měl sedět v židli, když může sedět na židli? To je mnohem větší zábava...
Ještě, že jsme pořídili sice drahou, ale pevnou a těžkou židli, kterou SNAD to zvíře nepřevrátí!

Dnes jsme byli koupit druhé boty. Z prvních už vyrostl. Aktuálně má tedy boty vel. 22. Dělá scény a nechce do kočárku. Včera jsme vezli prázdný kočárek a milost pán šel pěšky po chodníku, dokonce bez bot. A dnes jsme kočárek ani nevzali, protože dostal hysterický záchvat, když jsem se ho tam snažila dát. Když s ním jdeme oba, můžeme se vystřídat, aby nám neupadla záda. Ale co si počnu, až půjdu ven sama, to tedy nevím. Začíná nám veselé období :-).

Takhle si vykračuje bos po chodníku a je naprosto šťastný... ať žije barefoot :-)

Takže to je ode mě dnes vše, myslím, že toho je dost. Snad najdu brzy čas na další článek.
Doufám, že si užíváte léto tak, jako my ;-).