V pondělí 22.9. jsem vyrazila na kontrolní odběry krve, abychom věděli, jak se vyvíjí můj problém se zvýšenými protilátkami proti spermiím. Minulý týden v pondělí jsem volala na výsledky k paní primářce na imunologii a ta mi sdělila, že to vypadá "docela dobře", že se hodnoty protilátek snižují. Z nějakých původních 68 jednotek už je to "jenom" 43. Prý je sice zvyklá na nulové hodnoty, ale i tohle že je dobrá zpráva. Že mi napíše recept na další balení Pentomeru a že ho mám brát ještě další měsíc, resp. do začátku další menstruace a že tedy 2. IVF nic nebrání. Trochu jsem se zamyslela nad tím, že by ty hodnoty měly být nulové a když já je nemám, tak jakto, že tedy IVF nic nebrání. No, budu doufat, že paní doktorka ví, co dělá a že to takhle opravdu stačí.
Další pondělí 6.10. jsem byla na ultrazvuku u Apolináře (10. DC), kde jsme se měli domluvit na dalším postupu k 2. pokusu IVF. Bohužel jsem musela jít bez manžela, takže kdybych se musela rozhodnout o něčem zásadním, byla bych na to sama. Nevím proč, ale z toho mám vždycky strach. Týká se to nás obou a já nechci o takových věcech rozhodovat sama. Řešily jsme s paní doktorkou celkem dost věcí, ale myslím, že jsem to nakonec zvládla docela dobře.
Byla jsem objednaná k paní doktorce, kterou už jsem znala z minulých návštěv, ale když mě zavolala sestřička do ordinace, zjistila jsem, že jdu k někomu jinému. To se u Apolináře bohužel občas stává. Sestřička na úvod konstatovala, že už mám k 2. IVF všechny papíry připravené, žádost na pojišťovně vyřízenou a všechno připravila na hromádku na stůl paní doktorce. Trochu mě to překvapilo, jak už mohu mít všechno vyřízené, když jsme do teď čekali na výsledky z imunologie a nevěděli jsme, kdy do toho půjdeme. Paní doktorka vypadala zhruba stejně stará jako já a musím se přiznat, že na první dojem ve mě moc velkou důvěru nevzbuzovala, i když byla sympatická, milá a snažila se mi věci vysvětlovat. Začala procházet moji složku, ujišťovala se, že už tedy 1 pokus mám za sebou a jaká všechny vyšetření mám od minula. Ptala se mě, proč nemáme zamražená nějaká embrya, jestli mi řekli, co se s nimi stalo. Tak jsem řekla, že mi bylo řečeno pouze to, že by nepřežily zmražení a rozmražení, ale proč, že nevím. Pak se divila, že jsem měla 21 folikulů, ale z toho bylo jen 6 vajíček. To je prý divné a mohl by tam být nějaký problém s dozráváním vajíček. Zeptala se, kterými injekcemi jsem stimulovala a pak navrhla, že by tentokrát místo dlouhého protokolu volila krátký, aby se stimulace už od začátku víc "rozjela", že by se tam vajíček mohlo vytvořit víc. Ten dlouhý protokol prý zastaví proces, "oblbne mozek" a tím se vajíčka pak tvoří pomaleji. Trochu jsem znejistěla a zeptala jsem se, jestli to něčemu nevadí. Na konzultaci před prvním IVF mi totiž jiná paní doktorka říkala, že musíme dát určitě dlouhý protokol vzhledem k mým polycystickým vaječníkům a jít na to opatrně a pomalu, aby nedošlo k hyperstimulačnímu syndromu. Na to mi odpověděla, že 21 folikulů ještě není hodně, že hyperstimulační syndrom je až když jich je třeba přes 30 a že každá žena reaguje individuálně. Některá může po dlouhém protokolu s menšími dávkami hormonů reagovat dobře a mít folikulů hodně, naopak jiná žena s krátkým protokolem může mít folikulů málo. A proto, že by navrhovala zkusit to teď jinak. Dobře, asi tomu rozumí víc než já, nebudu se tedy hádat... No a následně se vrhla na hromádku papírů, které tam měla připravené od sestřičky a chtěla tam začít něco vyplňovat. V tom jsem si všimla, že na štítku není moje jméno a paní doktorku jsem na to upozornila. Prý se sestřička asi spletla a dala jí jiné.
Pak jsme se konečně dostaly k ultrazvuku, kde všechno vypadalo standardně. Ověřila si, že mám opravdu polycystické vaječníky, také potvrdila, že tam žádná cysta není a že je vše normální. Pak jsme se vrátily ke stolu a z ničeho nic řekla, že tedy dáme znovu dlouhý protokol, ale že navrhuje tentokrát na začátku dát zvýšenou dávku hormonů, aby se to od začátku víc rozjelo a pak že můžeme dávky snižovat. Fostimon, který jsem si píchala minule do stehna, teď prý vychází dráž a stejně by mi doporučila léky jiné, když předtím bylo "jen" 6 vajíček. Že je dobré léky střídat. Takže mi nabízela Gonal (pokud si správně vzpomínám), což jsou "pera", která by se píchala do břicha. No, z toho mám trochu hrůzu, raději bych zůstala u klasických velkých injekcí, do nohy už to umím. Do břicha si to píchnout asi nedokážu! Každopádně na léky se dohodneme, až přijdu na další ultrazvuk, takže je ještě čas.
Další věc, na kterou jsme narazily bylo to, jestli mám všechny potřebné testy. Testy na FSH mám z roku 2012 a prý teď potřeba nejsou, že se hodnoty tak často nemění. Vzhledem k tomu, že vůbec netuším, co a k čemu to je, tak jsem se na nic neptala. Paní doktorka potvrdila, že je dobře, že mám testy na imunologii, že to je zcela zásadní. No a pak se zeptala, jestli jsme dělali genetické testy. Tak jsem řekla, že ne a ona na to, že je když tak uděláme případně po dalším pokusu. Na to jsem se celkem důrazně ptala, jestli bychom je nemohli udělat teď, ať jsme si jistí předem. Prý se na výsledky čeká ale měsíc a půl a není to tak potřeba jako ta imunologie. No, to jsem zvědavá. Minule mi pak doktor říkal, že už mi jiné testy udělat nemohou a nic není potřeba. A teď se dozvím, že je potřeba genetika? Pak tedy doktorka konstatovala, že máme více méně všechno, co je potřeba a nic nám nebrání pokračovat...
No a když jsme se takhle pěkně dohodly, začala vyplňovat postup do zeleného papíru, který jí podala sestřička. Raději jsem se podívala, jestli už jsou to opravdu moje papíry. Nebyly. Opět to byly ty samé papíry se štítkem někoho jiného. Paní doktorku jsem přerušila a znovu jí řekla, že ty papíry nejsou moje. Sestřička se divila, jak je to možné?! Takže zjistily, že vlastně žádost na pojišťovnu ještě neposlaly a musí jí teprve odeslat. No, mně to bylo divné hned na začátku. Takže si vzala čisté papíry a začala vyplňovat znovu, štítek tentokrát nalepily už opravdu můj. Teď už jsem znejistěla o dost víc a hned mi hlavou běželo: "Jak si mám být jistá, že dostanu svoje embrya? Jak si můžu být jistá, že mají pořádek ve vajíčkách a spermiích, když nemají pořádek v papírech?" Ano, stát se to může, mohly sáhnout vedle a vzít jinou složku nebo jiné štítky, ale když je upozorním, jak to pak sakra mohou udělat znova?! V takových věcech musí mít žena (i muž) přece naprostou jistotu a musí vědět, že se na ně mohou absolutně spolehnout!!
Takže mě nakonec objednaly na vstupní injekci na 17.10., což je za necelých 14 dní. Potom za dalších 14 dní mám přijít na ultrazvuk a už bych měla mít po menstruaci. Nedokázala jsem si to tak rychle spočítat, takže jsem si data zapsala a přemýšlela jsem o tom až zpětně. Myslím, že vzhledem k mým předchozím 2 cyklům, které trvaly 37 a 38 dní, mít po menstruaci tou dobou ještě zdaleka nebudu. Takže se to zase celé posune a rázem je z přelomu října zhruba půlka listopadu...
Pak jsme se konečně dostaly k ultrazvuku, kde všechno vypadalo standardně. Ověřila si, že mám opravdu polycystické vaječníky, také potvrdila, že tam žádná cysta není a že je vše normální. Pak jsme se vrátily ke stolu a z ničeho nic řekla, že tedy dáme znovu dlouhý protokol, ale že navrhuje tentokrát na začátku dát zvýšenou dávku hormonů, aby se to od začátku víc rozjelo a pak že můžeme dávky snižovat. Fostimon, který jsem si píchala minule do stehna, teď prý vychází dráž a stejně by mi doporučila léky jiné, když předtím bylo "jen" 6 vajíček. Že je dobré léky střídat. Takže mi nabízela Gonal (pokud si správně vzpomínám), což jsou "pera", která by se píchala do břicha. No, z toho mám trochu hrůzu, raději bych zůstala u klasických velkých injekcí, do nohy už to umím. Do břicha si to píchnout asi nedokážu! Každopádně na léky se dohodneme, až přijdu na další ultrazvuk, takže je ještě čas.
Další věc, na kterou jsme narazily bylo to, jestli mám všechny potřebné testy. Testy na FSH mám z roku 2012 a prý teď potřeba nejsou, že se hodnoty tak často nemění. Vzhledem k tomu, že vůbec netuším, co a k čemu to je, tak jsem se na nic neptala. Paní doktorka potvrdila, že je dobře, že mám testy na imunologii, že to je zcela zásadní. No a pak se zeptala, jestli jsme dělali genetické testy. Tak jsem řekla, že ne a ona na to, že je když tak uděláme případně po dalším pokusu. Na to jsem se celkem důrazně ptala, jestli bychom je nemohli udělat teď, ať jsme si jistí předem. Prý se na výsledky čeká ale měsíc a půl a není to tak potřeba jako ta imunologie. No, to jsem zvědavá. Minule mi pak doktor říkal, že už mi jiné testy udělat nemohou a nic není potřeba. A teď se dozvím, že je potřeba genetika? Pak tedy doktorka konstatovala, že máme více méně všechno, co je potřeba a nic nám nebrání pokračovat...
No a když jsme se takhle pěkně dohodly, začala vyplňovat postup do zeleného papíru, který jí podala sestřička. Raději jsem se podívala, jestli už jsou to opravdu moje papíry. Nebyly. Opět to byly ty samé papíry se štítkem někoho jiného. Paní doktorku jsem přerušila a znovu jí řekla, že ty papíry nejsou moje. Sestřička se divila, jak je to možné?! Takže zjistily, že vlastně žádost na pojišťovnu ještě neposlaly a musí jí teprve odeslat. No, mně to bylo divné hned na začátku. Takže si vzala čisté papíry a začala vyplňovat znovu, štítek tentokrát nalepily už opravdu můj. Teď už jsem znejistěla o dost víc a hned mi hlavou běželo: "Jak si mám být jistá, že dostanu svoje embrya? Jak si můžu být jistá, že mají pořádek ve vajíčkách a spermiích, když nemají pořádek v papírech?" Ano, stát se to může, mohly sáhnout vedle a vzít jinou složku nebo jiné štítky, ale když je upozorním, jak to pak sakra mohou udělat znova?! V takových věcech musí mít žena (i muž) přece naprostou jistotu a musí vědět, že se na ně mohou absolutně spolehnout!!
Takže mě nakonec objednaly na vstupní injekci na 17.10., což je za necelých 14 dní. Potom za dalších 14 dní mám přijít na ultrazvuk a už bych měla mít po menstruaci. Nedokázala jsem si to tak rychle spočítat, takže jsem si data zapsala a přemýšlela jsem o tom až zpětně. Myslím, že vzhledem k mým předchozím 2 cyklům, které trvaly 37 a 38 dní, mít po menstruaci tou dobou ještě zdaleka nebudu. Takže se to zase celé posune a rázem je z přelomu října zhruba půlka listopadu...
Žádné komentáře:
Okomentovat