pátek 6. ledna 2017

Naše druhé Vánoce

Jsem hrozná, já vím, ale nestíhám vůbec psát. Vždycky, když bych se k tomu dostala, je kolem desáté večer a to se přiznám, že jdu raději spát. Odpoledne, když Vašík spí, se snažím trochu pofackovat domácnost a vždycky, když si tak akorát sednu k počítači, on se jak na potvoru vzbudí. Takže kafe, které jsem si k psaní připravila, pak dopíjím většinou někdy navečer studené. Teď jsem si ale řekla, že musím napsat alespoň stručně o našich druhých Vánocích, i když mi chybí dopsat spoustu restů, např. několik "deníčkovských" článků. Naposled jsem psala souhrnný článek v 10 měsících a to už je pěkná doba. Vašíkovi bude za měsíc rok a půl a já se obávám, že už to asi nedopíšu.

A teď tedy Vánoce... Loni jsem si plánovala, jak si to letos všechno krásně užijeme. Když začal advent, neměli jsme připravený ani věnec, natož nějakou výzdobu. Nějak nebyl na nic čas. Věnec jsme nakonec koupili, tedy jen holý a jeho ozdobení se nakonec chopil manžel. Vašík mu nosil věci, co na něj má dát a tak tam máme víčko od pet lahve, traktor, gril, hasicí přístroj a kytičku s beruškou. Proč ne :-)? Zbytek výzdoby jsme udělali až 23. prosince, kdy jsme v noci zdobili stromeček. Ten jsme se nakonec neplánovaně rozhodli udělat barevný, jako jsme mívali za našeho dětství. Takže barevná světýlka a naprosto různé barevné ozdoby. Úplně na mě dýchla nostalgie a zavzpomínala jsem na to, jak jsem vždycky očekávala příchod Ježíška přes skleněné dveře do pokoje, kde stromeček byl. A když se rozsvítila barevná světýlka, hned potom zazvonil zvoneček, už jsem věděla, že tam Ježíšek byl a že už můžu dovnitř. Teď skleněné dveře nemáme, ale i tak se mi ten stromeček líbí. Kromě nočního zdobení stromečku jsem ještě v noci balila dárky. To jsem dřív také nestihla. Vlastně letos jsem byla ráda, že jsem je stihla nakoupit. Nestihla jsem ani předem poslat přání všem příbuzným a kamarádům. Toho 23. prosince jsem se snažila stihnout všechno, co jsem do té doby nestihla a spát jsem šla asi ve 3 hodiny. Stihla jsem udělat i bramborový salát. Dokonce 2 druhy, protože Vašíkovi jsem dělala zdravější variantu.

Na Štědrý den ráno jsem chtěla, aby Vašík našel rozsvícený stromeček a chtěla jsem, abychom u toho s manželem byli oba. Máme ale ranní ptáče, takže když dítě vstává, tatínek má ještě půlnoc. Stromeček ale zůstal od noci svítit, takže když jsme přišli do obýváku, Vašík se začal usmívat jak sluníčko. Držela jsem ho v náruči, protože stromeček máme pro jistotu na psacím stole, aby ho na sebe Vašík nestrhnul. Líbily se mu hlavně světýlka, kterým říká "bi-bi-bi" (blik blik blik) a pak ozdoby jako medvídek, vlak, sova, kočička a všechny různě barevné koule. Naučil se hezky říkat "koue". Bylo to celé takové roztomilé :-). A od té doby, co stromeček viděl, musí neustále svítit. Stejně tak žárovky nad dveřmi a stromeček v okně. Každé ráno to kontroluje a stejně tak, když přijdeme z venku.

Chtěla jsem zachovat Vašíkův režim i na Štědrý den. Předpokládala jsem, že spoustu zážitků bude stačit, natož, aby šel třeba spát později. Dopoledne jsme byli tchýně, kde si to Vašík hezky užil s bratrancem. Na oběd a spaní jsme byli doma. Potom si ho vyzvedl můj táta a Vašík šel s nimi na procházku, abychom doma stihli všechno připravit. Večeře byla v 18:00 podle plánu. Řekla bych, že tu si Vašík užil asi nejvíc. Netrpělivě čekal u velkého stolu ve své židli. Dal si s námi hráškovou polévku a hrozně ho bavilo házet si do ní krutonky. Snědl jí celou misku. Pak si dal maso a bramborový salát. Měl plátek krůtího masa, které jsem mu nakrájela na kostičky, dala jsem mu vidličku a on jedl sám. Salátem jsem ho krmila. Snědl toho všeho hrozně moc. Měla jsem strach, že takové "hody", prostřený stůl a společné jídlo teď bude očekávat už pořád :-). Vyžaduje už jenom ty svíčky, ale za to u každé svačiny. Letos šly u večeře stranou veškeré tradice. Nebyli jsme svátečně oblečení, vstávali jsme od stolu, polévkou jsem ho začala krmit dřív, než k nám dosedl manžel. Příští rok už to snad půjde lépe.
Vašík netrpělivě očekává večeři...

Vašík si vychutnává polévku... 
Po večeři jsme se převlékli, já jsem Vašíka zabavila v kuchyni, manžel nanosil dárky pod stromeček a zazvonil. Vašík zbystřil a já ho učila říkat "cililink" (říkal něco jako "kijiji"). Když jsme přišli do pokoje, prohlížel si hromadu dárků a hned se vrhnul na první. Dolů pod stůl jsme dali všechny dárky pro něj a na stůl naše. Teď ale rozbaloval jen on. Naštěstí jsem si včas uvědomila, že se musíme ještě vyfotit před tím, než pod stromečkem zbude jen hromada papírů. Vašík vydržel "pózovat" jen na 3 fotky, z toho 2 jsou rozmazané a nepoužitelné. Nevadí. Pak už jen trhal a trhal, to ho bavilo. Dárky by stačily asi tak 3, víc už ho nezajímalo. Nejméně ho zajímaly knihy, které má jinak opravdu moc rád. Ještě teď tu mám 4 nerozbalené, které jsem schovala. Zabodovala autíčka z Lidlu a všechno, co byl buď vlak nebo na té dané věci alespoň byl obrázek vlaku. Třeba kufřík. Jako poslední si rozbalil dárek, kde byl vlak z Lego Duplo. To byl naprosto nadšený. Ovšem stačil by mu zřejmě díl se závorou :-). Bylo to hezké. Očí mu jiskřily a chtěl si hrát. Já ho místo toho hnala do vany a pak spát. Byl v postýlce jen o 20 minut později, než jindy. A bylo to tak dobře. Usnul bez problémů. My jsme si teprve potom udělali Vánoce s manželem, rozbalili jsme si dárky, dali jsme si vaječný koňak a užívali si klid po posledních náročných večerech.

My tři...

Autíčka jsou jedním z favoritů...

Trhání papíru ho bavilo asi nejvíc...

Ještě nestihl odložit koště, které dostal a už vybalil závoru... Ta se stala TOP dárkem :-)

"Gak!" (vlak)
Tahle fotka je boží. Když mu táta postavil koleje s vlakem, byl prostě šťastný :-)
Pak už jen zvedal závoru a táta musel pořád dokola jezdit :-)

Celý den jsem se snažila Vašíka naučit říkat slovo Ježíšek. Sotva si dokáže představit, co to je, to je mi jasné. Ale večer, než šel spát, jsem se ho zeptala: "Vašíku, kdo ti přinesl všechny ty hračky?" a on takovým jemným a šťastným hláskem řekl: "Jedíděk". A nebudu vám lhát, to mi ukápla slza, jak mě to dojalo, jak to bylo hezké...

Další den ráno se Vašík rovnou z postele rozběhl ke stromečku a kontroloval, jestli svítí a jestli jsou tam ozdoby, hlavně tedy vlak. A hned si začal hrát, ještě v pyžamu. Usoudila jsem, že na tom, jak si v Americe rozbalují dárky ráno, asi něco bude. Děti si tak mohou hrát a nemusí jít spát hned, jak všechno rozbalí. Až bude starší, bude to samozřejmě jinak. Hráli jsme si u pohádek a já si užívala, jakou z toho má radost. A pohled na manžela, jak si s Vašíkem hraje a jezdí s vlakem, zvedají a spouští závoru, aby buď mohl projet vlak nebo auto, to bylo také roztomilé :-).

Ráno běžel rovnou ke stroměčku...

Letos to prostě vyhrály vlaky na plné čáře :-)

Můj malý pomocník :-)
Dostal svoje "nástroje", aby mi nebral ty moje. Nicméně ty ho stále zajímají víc :-)

Před polednem jsme jeli k mému tátovi, kde si Vašík rozbalil další dřevěný vláček a 2 knížky, ale zase si nejvíc užil oběd. Dal si s námi kachnu s bramborovým knedlíkem a seděl na velké židli. Následující den jsme byli opět u tchýně, takže další oběd. Také se všude vrhal na cukroví a i když jsem ze začátku protestovala a snažila jsem se mu v tom bránit, prostě to nešlo. Moc mu chutnalo linecké, perníčky a ochutnal i vosí hnízdo. Rozhodla jsem se to neřešit, ať má ty Vánoce se vším všudy.

To je slast :-)

Linecké u táty na klíně... ať žije vánoční pohoda :-)

Nakonec jsme se mezi svátky dostali i na společnou procházku. Vyrazili jsme na Kampu, krmili jsme labutě a byli jsme i v galerii :-).

Labutě, rackové... :-)

To bylo radosti :-)

Jak jste si užili Vánoce s dětmi vy? Jaké dárky to vyhrály u vás? Já už se těším zase na příští rok :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat