Šestinedělí za námi...

Ten čas s dítětem tak hrozně letí. Nedávno se narodil a teď je mu skoro 7 týdnů. Šestinedělí jsme celkem hravě přečkali, ani nemůžu říct, že by to pro mě bylo nějaké hormonálně a emocionálně vyhrocené období. To, čím mě všichni strašili, se nekonalo. Měla jsem (a stále mám) jiné problémy, tím myslím svoji kostrč, ale jinak jsem nic extra nepozorovala. Naopak, na to, že jsem se na začátku nemohla skoro hýbat, pořád nemůžu sedět, jsem po císaři, tak musím říct, že všechno zvládám podle mě dobře. Nijak jsem se nehroutila. Jediný emocionální výlev jsem měla, když nás poprvé manžel opouštěl na víkend, to jsem brečela jak želva a nechtěla jsem ho pustit, nechtěla jsem tu být sama. Ale jinak jsem vážně, co se týče téhle stránky, byla celou dobu v pohodě...

Fyzicky je mi také dobře. Když nepočítám tu kostrč, tak je mi vlastně moc fajn a myslím, že zase nabírám sílu. Jizva po císaři se hezky hojí, poctivě ji masíruju a mažu sádlem. Už bych šla nejraději cvičit. Bohužel, musím vydržet alespoň 3 měsíce a mám se šetřit. Tak jsem zhruba v půlce, to už nějak vydržím. 

Vašík - 1 měsíc

Vašík je zlaté miminko. Opravdu. Je to miláček. Je tak strašně hodný a celkem dost spinká. V noci se budí většinou 2x a zase usne. Jen občas se stane, že bych ho v noci uspávala třeba půl hodiny. Samozřejmě, že jsou tu výjimky, ale ty nepočítám. Přes den už ale chce být vzhůru a má zájem o to, co se děje kolem. Probdí tak 2 až 3 mezery mezi krmením a vyžaduje naši pozornost. Už dostal nad postýlku hračky a vesele do nich mlátí ručičkami. Ale věci, co si musí vzít do ruky, jako třeba chrastítka, ho zatím nijak neberou. Jeho nejoblíbenější hra je momentálně "Podej Vendovi dudlík". Tu hrajeme neustále a já mám pocit, že nás opravdu takhle trénuje schválně. Vyplivne dudlík jen co udělám krok od postýlky směrem pryč, začne natahovat, případně rovnou brečet a dudlíka vyžaduje podat zpátky. Někdy spustí takový řev, že si říkám, že mu něco musí být, ale ono je to vážně jenom kvůli tomu dudlíku. A tak to vydrží třeba hodinu. Na spaní ho ale nechce, ve chvíli, kdy usne opravdu, ho vyplivne a spí bez něj. Už se těším, až si bude umět dudlíka sám podat. To se uleví nejen jemu, ale i nám :-). Také rád spinká v kočárku. Doma třeba dopoledne nespí a pláče, ale když ho dám do kočárku, usne ještě dřív, než vyjedeme ze vrátek. Takže chodíme většinou na procházku 2x denně. 

Zhruba před týdnem se na nás začal smát. Tím myslím vědomě. Nebo alespoň si myslíme, že to už dělá vědomě a nejde o ty "úšklebky", které se mu povedou omylem. A první úsměvy našeho dítěte, to je něco tak krásného, na co bych se mohla dívat pořád. 

Také pěkně roste. Minulý týden jsme byli na 6-ti týdenní kontrole u doktorky a Vašík měl 5140g a 59cm. Už má pěkně baculaté tvářičky a faldíky všude, kde se dá. Doktorka se ptala, jestli jenom kojím nebo něčím dokrmuju. Ne, opravdu nedokrmuju, pouze kojím. Mléka mám zatím na rozdávání a občas nevím, co si s tím počít. Když Vašík v noci spinká déle než 4 hodiny, musím si jít prsa odstříkat nebo odsát odsávačkou, protože mléko teče samovolně a prsa jsou na prasknutí. Tento týden jsem také zkusila zase kojit vleže. V porodnici mi to nešlo, protože jsem se k němu nedokázala správně "složit" a Vašík to také asi správně neuměl. Ale teď už nám to oběma jde a mně to docela vyhovuje. Tak to občas střídám. Venda se přejídá a blinká. Budí se většinou na poslední chvíli se strašným hladem, pak je hrozně "hrrr" a pije asi hrozně rychle, možná spolyká i hodně vzduchu a pak to vyblinká. Máme velkou spotřebu bryndáků a plen, nestíháme to skoro prát :-).

Vašík plešatí. Vypadaly mu vlásky vepředu na hlavičce, tak upřímně doufám, že mu dorostou brzy. Nechci mít plešaté dítě :-). A vypadá teď díky tomu úplně jinak než když se narodil.

Naše plešaté miminko :-)

Už spinká ve "velké" postýlce. Vozíček z porodnice jsme si zatím ještě nechali, tam ho mám přes den, abych si ho mohla odvézt s sebou třeba do kuchyně, ale po obědě se ho snažím dávat do své postýlky, aby si zvykal, že tam se po obědě spí. A na noc je to samozřejmé.

Také má Vašík už svůj první průkaz na MHD. To je hodně vtipná záležitost. V Praze existuje od července možnost jezdit zdarma jako doprovod dítěte do 3 let. Potřebujete mít ale průkaz dítěte a hlavně pasovou fotografii. A tak jsme byli s Vašíkem ve 14 dnech u fotografa :-).

Průkaz na MHD

Zvládáme už i cestování. V autosedačce se Vašíkovi docela líbí a většinou spinká. Absolvovali jsme v 5 týdnech cestu do Kroměříže a zvládli jsme to krásně. Pro mě to bylo náročnější díky té kostrči, ale nebylo to tak zlé, jak jsem čekala. Jeli jsme 3 hodiny s jednou zastávkou, Vašík to celé prospal a zvládnul to i bez krmení. Jeli jsme tak daleko, protože se ženil manželův brácha a na svatbě jsme nechtěli chybět. A byla to příjemná změna, druhý den jsme si to tam báječně užili, prošli si město, zámek, krásné zahrady a byl to celkově fajn víkend.

Jedeme na svatbu...

Na svatbě v Kroměříži...

Vašík na svatbě...

Zámecká zahrada...

Minulý víkend byl manžel zase pryč, jel s klukama na vodu a já jsem vyrazila s mým tátou na víkend na chatu. Vašík byl 2 a půl dne venku v kočárku na čerstvém vzduchu a jak se mu krásně spinkalo. 

Tyhle změny vítám, protože jinak je pro mě každý den stejný. Dopoledne a odpoledne procházka, kojení, přebalování, koupání, uspávání. Pořád dokola. Patří to k tomu a dělám to ráda, je to teď smysl mého života, ale jsem ráda za každou změnu a když může být něco jinak...

Proto jsme se rozhodli, že teď o víkendu vyrazíme na výlet. Budeme 3 dny pryč, 2 noci v hotelu a hlavně budeme všichni tři spolu a také si užijeme tatínka, který je pořád v práci a moc na nás nemá čas. A Vašík bude mít svátek, tak to oslavíme výletem do přírody. Na to se moc těším. 

A ještě přidávám 2 fotky jako bonus... :-)

Je mu 6 týdnů a už je fanouškem Třech sester :-)

Vašík v necelých 7 týdnech zvedá hlavičku i nožičky současně :-)