Máma ve fitku...

Dostala jsem tip na článek o tom, jaké to bylo ve fitku. Tak se vám to tady pokusím popsat... Vašíka hlídal tatínek, čehož jsem se tentokrát celkem bála. Vašík už týden má náročné období, nemůže být ani pár vteřin sám. Když mu zmizím z dohledu, dostane neuvěřitelný záchvat zoufalého, nešťastného pláče (o tom bude samostatný článek). Ale kluci to zvládli na jedničku, dokonce Vašík manželovi doma na hodinu usnul. Takže je to přece pohoda, jen já to s ním prý neumím (myšleno jako vtip) :-).

Nikdy jsem ve fitku nebyla, snad jen jednou s kamarádkou, ale to jsme byli na rotopedu a na takovém tom "hejblátku", co nevím, jak se jmenuje, ale jako by se na něm chodí a hejbou se tam nohy i ruce. Tak tentokrát to bylo jiné, vyrazila jsem včera na individuální hodinu s trenérem. Rozhodla jsem se pro tuto variantu, protože je to půl roku od porodu a moje tělo je stále v rozkladu. A v kombinaci s fyzioterapií by to mělo fungovat. Kostrč se pomalinku lepší, protože jsem před 14 dny nakonec musela podstoupit mobilizaci a pravděpodobně to tedy nebylo naposled. No a kromě kostrče mě bolí záda v bedrech i pod lopatkama, což se není čemu divit, když Vašík má skoro 8 a půl kila. Pak mě bolí kolena a kyčle, ty jsem si zničila, když jsem první 3 měsíce seděla na nohách, patou pod zadkem, abych měla kostrč ve vzduchu. No a k tomu ochablé břicho po císaři. Takže ano, je toho hodně, co potřebuju dát do pořádku. Proto jsem zvolila investici do svého zdraví a do své kondice. Asi tedy přestanu chodit (alespoň na nějaký čas) na můj oblíbený Heat, který nahrazuju procházkami s kočárkem a místo něj budu chodit do posilovny. Taková hodina s osobním trenérem není zadarmo, takže chci cvičit opravdu poctivě. Budeme se vídat ve fitku 1x týdně, víckrát nemám hlídání, takže asi budu muset cvičit i doma. Budu prý dostávat domácí úkoly :-). 

No a probíhalo to tak, že při zahřívání na rotopedu jsme si s trenérem povídali, aby si udělal představu a mohl mi sestavit tréninkový plán. Pak jsme šli do sálu, kde byli samí chlapi, takoví ti, co vypadají, že tahají kamiony. A pár hubených frajírků, kteří potřebují dobře vypadat. Jinak za celou hodinu jsem tam neviděla žádnou ženskou. Ale prý tam normálně chodí. Je fakt, že jsem tam byla dopoledne a zrovna narváno tam nebylo. 

Začali jsme nácvikem správného dřepu. Což mě trochu zarazilo, když jsem mu před chvílí říkala o tom, jak mě bolí kolena. Nicméně prý právě proto je třeba se naučit správný dřep, abych mohla ze země přes dřep zvedat dítě. Správně je tedy dřep na patách, s těžištěm vzadu a kolena nesmí přesáhnout dopředu přes špičky nohou. Prostě jako když sedíte na záchodě. No a zvednout se z toho nahoru s osmikilovým dítětem je pro mě tímhle správným způsobem ale nemožné. Na to je prý nutné posílit hýžďové svaly, které to pak táhnou nahoru a ty já momentálně nemám vůbec. Takže spousta práce přede mnou. Pak jsme cvičili na záda, také fixaci lopatek, lehké cviky na posílení paží, podotýkám, že pouze s kilovou činkou a bylo to dost. Na začátek to prý ale rozhodně stačí. Pak cvik, kdy jsem ležela břichem na velkém míči a zvedala pokrčenou nohu nahoru do stropu, to bylo na ty hýždě. No, mazec. Všechno jsme dělali po 3 sériích, něco po 10, něco po 12 opakováních. Kromě dřepů a toho cviku na míči jsem to zvládala ale dobře. Dokonce jsem byla pochválená, jak mi to jde a že čekal, že to bude horší :-). 

Co je ale prý základem - správné dýchání. To mi ukázal a vysvětli úplně na začátku a chtěl po mě, abych tak dýchala u každého cviku. Normálně člověk dýchá hrudníkem. Prý to je ale špatně. Že se má dýchat bránicí, stahovat ji dolů, tzn. nadechovat se do břicha a spíše do stran, ne dopředu. Bránice pak tlačí na všechny orgány v břišní dutině, které se rozestupují právě do stran a i směrem do zad. Dopředu by neměly, to by měla držet zpevněná břišní stěna. No a tím se tak posiluje hluboké svalstvo, což je pro mě momentálně hodně podstatné. Až budu mít "funkční" hluboké svaly, mohu pak teprve lehce začít s posilováním ostatního. 

Na závěr mi řekl, že mám teď jedinečnou šanci pozorovat malé dítě, jak se vyvíjí a co dělá za pohyby. A to že je správně. Tak bychom to měli dělat všichni. Dítě si hraje na zádech, přitahuje si nožičky, většinu času je drží ve vzduchu a hraje si s nimi. Pak se převalí na bok, na břicho pak péruje na čtyřech. Pak začne lézt a nakonec si stoupne. První krůčky jsou do strany, většinou podél nějakého nábytku. Když už je dítě machr a stabilně stojí a chce se pro něco sehnout na zem, neohne se dopředu jako to udělám já a nezvedá to nahoru zádama. Ono pokrčí nohy, vyšpulí zadek a pomalu celé klesá dolů s pokrčenýma nohama. A to je ten správný dřep. No, včera jsem ho doma pozorovala když jsem si zkusila chvíli hrát s nohama ve vzduchu a mít je natažené nad zemí, tak jsem po pár vteřinách málem umřela :-). Takže k tomu asi tolik...

A musím říct, že mi je po včerejšku dobře, bolí mě akorát zadní strana paží. Jinak nic. Zatím budu do fitka chodit 1x týdně, 5 týdnů teď pojedeme tuhle sérii cviků a ještě něco přidáme. Za 5 týdnů se sestava obmění. Jsem na sebe zvědavá a moc se těším, až budou znát nějaké pokroky :-).

Jaké máte zkušenosti vy? Jak jste se po porodu dostaly zpět do formy a co u vás zafungovalo?

Tak sportu zdar ;-)