V sobotu jsem vstoupila už do 8. měsíce těhotenství a dnes mi zbývá do termínu porodu rovných 60 dní! Začínám lehce panikařit, že nic nestihnu, protože nějak nemám nic připraveného. Ani nemám zjištěné, co všechno bude potřeba pro miminko kromě oblečení a kočárku, stejně tak co budu třeba potřebovat já do porodnice. Tím se začnu v nejbližších dnech asi už velmi intenzivně zabývat a hned jak všechno zjistím, můžete očekávat samostatný článek na toto téma...
Teď mám ale trochu jiné starosti, obrážíme s manželem společenské akce. Od minulého týdne se nám to nějak nahromadilo a já jsem ráda, že mi zdravotní stav dovolí si aspoň konec svého těhotenství v tomhle směru patřičně užít. Minulý čtvrtek jsme byli pozvaní na degustaci vín do Villa Richter. Když jsem se manžela zeptala, co tam budu dělat já, řekl, že tam budu zdobit a degustovat vodu. Nicméně, když jsem si ten den zkoušela obléknout svoje loňské společenské šaty, tak jsem zjistila, že je asi tak o 10 cm přes záda nedopnu. Břicho by se mi tam v pohodě vešlo, jsou od prsou dolů rozšířené a tak mě ani nenapadlo, že by někde mohl být problém. No, ale byl... a ne malý. Zkusila jsem tedy další šaty a u všech byl problém stejný. To jsem se rozšířila takhle celá? Ano, prsa se mi sice zvětšila, ale jen z velikosti B na C. To přece neudělá 10 cm na obvodu hrudníku. Všichni tvrdí, že přibraná kila musím mít jen v břiše, že to není nikde vidět. Takže jsme se právě přesvědčili, že to není pravda, že někde se ta kila promítnout musela. Já bych třeba řekla, že mi trochu narostl zadek, ale to přece nemá vliv na zapnutí šatů. Nastala panika... co budu dělat, nemám v čem jít. Nakonec jsem si musela vzít obyčejné šaty, které jsem si koupila na léto, na běžné nošení.
Na obyčejné šaty to nebylo tak zlé, ne? :-) |
Můj břuch v 31. týdnu těhotenství |
V sobotu nás čekala svatba manželovy sestřenice. Předpokládala jsem, že půjdu v těch samých letních šatech, ale manželovi se to moc nezdálo. Prý vypadají moc obyčejně a na svatbu se nehodí, že musím víc reprezentovat. Dokonce byl ochotný jít se mnou nové šaty i koupit. V pátek odpoledne jsme tedy vyrazili na jistotu do mého nově oblíbeného obchodu Mammina - vše pro těhotné i děti a já spoléhala na to, že si tam nějaké šaty vyberu. Vybírala jsem asi z deseti, což je horší, než kdyby měli jedny :-). Některé jsem vyloučila třeba proto, že byly jednobarevné a protože v sobotu mělo být tropické vedro, předpokládala jsem, že se budu dost potit a že na těch jednobarevných by to bylo hodně vidět. Nakonec jsme výběr zúžili na dvoje, ale v těch jedněch se manželovi zdálo, že mám moc velký zadek, protože byly více upnuté než ty, které jsme nakonec vybrali... Vítězem jsou šaty Bliss, akorát v růžové barevné kombinaci a ne v modré, jako jsou na odkazu. Jsou z příjemného, lehkého a po zkušenosti i z nemuchlavého materiálu. Odcházela jsem z obchodu prostě zase nadšená a manžel snad také. Druhý den mi šaty všichni chválili, tak jsem byla nadšená ještě víc. A dokonce i mně samotné připadalo, že i s tak velkým břichem mi to opravdu sluší :-).
S manželem jsme krásně barevně ladili :-) |
Vzhledem ke společenské etiketě a k tomu, že jsem na obřad měla lodičky a nechtěla jsme si rozedřít nohy, musela jsem si vzít silonky. Měla jsem punčocháče už přímo těhotenské, pochopitelně také z obchodu Mammina - vše pro těhotné i děti. Nevím, jestli jste v těhotenství zkoušely obyčejné punčocháče, ale není to nic příjemného. Na břicho se sice dají zdánlivě docela dobře natáhnout, ale za chvíli škrtí a břicho vám "přeříznou." Tyhle byly naprosto pohodlné a ani jsem o nich nevěděla (tedy až na to vedro). Takže pokud už máte větší bříško, radím zvolit opravdu těhotenské punčocháče, aby vám bylo pohodlně. Já jsem pak po obřadu a fotografování punčocháče sundala a obula místo lodiček pohodlnější baleríny. Za velký úspěch považuju i to, že se mi za tu dobu punčocháče nepodařilo (jako obvykle) roztrhnout a můžu je tedy využít i na další akci. Ta nás mimochodem čeká hned zítra v Obecním domě. Hlavně jsem ráda, že šaty si mohu vzít víckrát a nebyly jen na jedno použití. V sobotu mě čeká další svatba, tentokrát spolužáků z gymplu. A v pátek mi přišla ještě další pozvánka na večírek od jednoho obchodního partnera z práce, tak jsem také hned naši účast potvrdila. Když mám nové šaty, je potřeba je náležitě využít a ukázat, kde to jenom jde :-).
Ahoj, pěkný blog a pěkné šaty.
OdpovědětVymazatJá jsem dlouhodobá snažilka, takže ti moc fandím a zatím jen obdivuju vaši odvahu jít do IVF, sama se tomu zatím bráním... :-(
Jinak jste moc sympatičtí a skorosousedi (my bydlíme v Praze 7), tak jsem si ráda početla :-)
Ahoj, děkuji za milý komentář, potěšil ;-).
VymazatMy jsme se snažili téměř 4 roky a IVF byla jediná možnost, která nám zbyla potom, co jsme vyzkoušeli vše. Bylo to náročné, začátek těhotenství nebyl jednoduchý, ale teď už věřím, že všechno bude dobré a za 2 měsíce už bude miminko s námi :-). V takovém případě za to IVF určitě stojí! ;-).
Držím palce, ať se vám to také podaří, ať už jakýmkoliv způsobem ;-)
na te svatbe (ladeni do ruzova) vypadate jak ze zurnalu! Parada!!!
OdpovědětVymazatDěkuju ;-)
Vymazat