neděle 28. června 2015

6 krásných let...

V pátek jsme měli s manželem výročí. Už je to 6 let, co jsme se brali. Výročí jsme ale v pátek neslavili, manžel byl v práci a na večer si domluvil hospodu, protože samozřejmě (jako každý chlap) netušil, co je v pátek za datum. Když jsem to zjistila, byla jsem z toho dost smutná, ale rozhodla jsem se nebrečet a nedělat scény (a tentokrát se mi to i povedlo), protože sám vypadal zaskočeně a viděla jsem, že v té hospodě fakt nebyl žádný úmysl, prostě mu to nedošlo. A sám navrhl, že to tedy oslavíme v sobotu, že bude i větší klid a on bude víc odpočatý než po celém dni v práci. Ok, tak teda dobře :-).

Nicméně páteční den byl pro mě i tak celkem významný, oficiálně mi totiž začala mateřská dovolená! Přijde mi to hezky symbolické, takhle na výročí :-). Co mě ale děsí víc je to, že už mi zbývá JENOM 6 týdnů do porodu! Byla jsem v ten den u doktora, který mě tentokrát ani neprohlížel, jen jsme vyřídili všechny ty papíry, ukončil mi neschopenku a vypsal mateřskou. Sestřička mi změřila tlak, zkontrolovala moč (obojí v pořádku) a pak mě poprvé připojila na monitor. Poprvé jsem slyšela srdíčko našeho miminka a bylo to úžasné, taková rychlost. Do teď nám ho nikdy nepustili, vždycky jsme ho jen viděli na ultrazvuku, jak se třepotá, ale ten zvuk byl něco úplně jiného. Bušilo jako o závod. Doktor pak říkal, že monitor je vzorný, tak jsem byla ráda.

První monitor...
No a chtěl mě objednat za 14 dní na poslední ultrazvuk ve 37. týdnu, ale já mu řekla, že bych ráda odjela pryč a jestli by to nešlo udělat dřív. Tak se ptal, kam se chystám a já řekla, že bychom s manželem rádi odjeli na dovolenou do Krušných hor. On na to, že dobře, že aspoň je to v republice. A kde prý budu rodit? Tak říkám, že u Apolináře. A on zase, co když to na mě přijde v těch Krušných horách? Tak jsem řekla, že budu doufat, že stihneme dojet do Prahy :-). Vím ale, že tam je možnost rodit (snad bez registrace) v tom Ostrově, což je 10 km od místa, kde budeme. Je to možná i blíž než přes Prahu z domova k Apolináři :-). No, nakonec jsme se tedy domluvili, že mi ten ultrazvuk udělá příští pátek, protože jsem chtěla, aby mě zkontroloval, abych mohla s klidným srdcem odjet. On mi ale řekl, že stejně nepozná, jestli se něco blíží. Že i kdybych se třeba už začala otvírat, tak to tak může klidně 14 dní zůstat. Pak ještě říkal, že je potřeba monitor dělat každý týden, tak jsem souhlasila, že když bude potřeba, tak na něj přijedu. Domluvíme se ale na všechno prý v ten pátek...

Kytička k výročí...
No a včera jsme si udělali hezký den. Ráno jsme vyrazili na farmářské trhy, kde mi manžel k výročí koupil krásnou kytici, zašli jsme si do Světozoru na dort a ještě do našeho oblíbeného Wine Food Marketu na kávu. Odpoledne jsme přemýšleli, kam se vypravíme na večeři. Koukala jsem na internet a hledala něco zajímavého v Praze. Nakonec mě napadlo, že bychom symbolicky mohli do Roztok u Prahy, kde jsme měli svatbu i svatební hostinu. Koukla jsem se tedy, jestli ta restaurace v hotelu Academic ještě funguje a kupodivu to vypadalo ještě lépe než tehdy. Tak jsem nám tam udělala rezervaci a jeli jsme tam. K mé radosti to tam teď měli zaměřené na steaky a burgery. Měla jsem tím pádem jasno, burger to jistil :-). Pak jsem si dala zajímavý dezert, grilovaný ananas v chilli těstíčku a s kokosovou omáčkou. Zajímalo mě to už jen proto, jaká to byla kombinace a musím uznat, že to bylo i moc dobré. Nebyla to žádná velkolepá oslava výročí, žádné dárky jsme si nedávali, jen jsme si pěkně užili celý den :-).

No a dneska jsem se konečně dokopala k naskládání všech miminkovských oblečků do skříně. Celý týden jsem je průběžně prala a žehlila a bylo toho hrozně moc. Vůbec jsem si nevěděla rady, jak to poskládat a roztřídit, ale nakonec jsem se s tím nějak poprala. Také mi v pátek dorazily peřiny a prostěradlo, takže už je to snad nic nechybí. Teď ještě dát dohromady výbavičku mimo oblečení a postýlku, zabalit tašku do porodnice a je všechno připraveno. Musím to všechno stihnout teď v týdnu, jestli budu odjíždět, tak už musí být všechno hotové a tašku už musím vézt s sebou, protože co kdyby :-).

Mimi věcičky naskladněné :-)

2 komentáře:

  1. haha, klasika, to by se stal zazrak, aby si muz pamatoval vyroci, ze jo :-) ale aspoň ti to vynahradil tou sobotou...
    to je super, ze jste se rozhodli si udelat ještě dovolenou v CR... Urcite vam to jen prospeje...

    tu skrin mate perfektni, my budem mit asi komodu (ale nevim, jestli se to tam vsecko vejde :( ), takova velka skrin by se nam uz asi nevesla do bytu :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, my jsme kvůli skříni museli předělat ložnici :-). Komody bývají nízké a široké a ta by se nám nevešla, tohle je úzká a vysoká skříň, ta se vešla snáz :-).

      Ona to tak úplně nebude dovolená, jezdíme každý rok na dětský tábor a manžel mě nechce nechat doma samotnou. Takže já to sice letos jako dovolenou mít budu, ale manžela asi moc neuvidím, protože bude mít pořád někde program s dětmi a já si budu ležet u chaty...

      Vymazat