Pohodový 13. týden...

Tento týden, tedy 13. týden mého těhotenství jsem si celkem užila. Cítila jsem se oproti předchozím týdnům mnohem lépe. Nerada bych to zakřikla, ale je to pravda. Ano, únava mi sice ještě zůstává a fyzička se zatím moc nezlepšuje, ale cítím se dobře. Za poslední 2 týdny jsem už byla i 3x na těhotenské joze a to mi vždycky zpříjemní náladu a hezky se protáhnu a prokrvím. A jakmile přešlo svědění, hned je to lepší. Už to trvá týden, tak doufám, že to ještě chvíli vydrží! Výsledky jaterních testů jsou zase lepší, tak už to snad příště bude úplně v normě. Už pomalu začínám zkoušet normálnější jídlo, už jsem měla asi dvakrát i kafe, samozřejmě bez kofeinu, ale na játra jsem ho nemohla vůbec. Nejhorší je, že mám opět nezvladatelnou chuť na čokoládu. Zatím se držím, ale přece jen už jsem ji neměla 3 měsíce! Jinak mám neustále hlad a mám pocit, že nedělám nic jiného, než jím. Ale zatím jsem pořád 3 kila v mínusu proti mé výchozí váze. Vzhledem k množství jídla, které sním, to ale moc nechápu :-).

Tento víkend jsem si dělala jen radost. Byli jsme na několika návštěvách, jak u příbuzných, tak u kamarádů. Vlastně také poprvé za ty 3 měsíce. Dala jsem si tu kávu, také třeba chleba s paštikou, housku s máslem, no a završila jsem to dneska hamburgerem u McDonalda. To byla bohužel také nezvladatelná chuť, tak jsem to zkusila risknout. Uvidíme, co to se mnou udělá... 

Moje sestřenice mi postupně odkládá věci po svých dětech, první várku už jsem dostala někdy loni na jaře a včera mi opět udělala radost, když mi dala druhou várku. Už se těším, až se těmi všemi věcičkami budu probírat. Také jsem od ní dostala dvoje těhotenské kalhoty, takové na doma, ale i to je potřeba a jsem za ně ráda. Jedny mi už skoro jsou a do druhých budu muset ještě trochu dorůst, dávám tomu tak 2 měsíce. Ještě jednou děkuju.

No a největší radost jsem si udělala dneska, když jsme byli s manželem na nákupu. Chodili jsme po Tescu, kupovali jídlo a najednou jsem procházela kolem regálů s dětským oblečením. Řekla jsem si, že tam jen lehce nakouknu... Byly to tak rozkošné věcičky a moje hormony se prostě ozvaly. Měla jsem pocit, že mi snad ukápne i slza. Měli tam samozřejmě modré a růžové, ale i bílé, šedivé a žluté kousky. Rozhodla jsem se, že si koupím alespoň malinkaté bílé ponožtičky, ty že se budou hodit vždycky. Už jsem byla skoro na odchodu, ale zahlédla jsem dupačky "Me to you". Mám tyhle medvídky v lásce už hrozně dlouho, od manžela jsem za všechny roky dostala několik malých a k promoci jsem dostala obrovského, snad skoro metrového medvěda. Letos jsem dostala "mítujácký" medvídkovský overal, do kterého když se zapnu, je mi nádherně teplo. No a tyhle dupačky, ty jsem tam prostě nemohla nechat! Jsou teda trochu silnější a vzhledem k plánovanému termínu porodu na srpen, by byly na malé miminko asi dost teplé, tak jsem koupila pro tříměsíční miminko, aby mu byly tak na podzim nebo v zimě. No a kdybychom náhodou měli to velké dítě, jak si všichni myslí, tak mu budou třeba hned v září nebo v říjnu. Takže jsem dupačky vzala i s ponožkami a šla jsem najít manžela. Přistihla jsem se, jak jdu po obchodě s úsměvem od ucha k uchu. Čekala jsem, že manžel mi to zakáže koupit nebo že si bude ťukat na hlavu, ale kupodivu se jen zasmál a když jsem mu řekla, že to tu nemůžu přece nechat, tak řekl, že mu to je jedno. A tak jsme pořídili první vlastní kousky do výbavičky pro naše miminko :-).

První dupačky pro naše mimi :-)

A dvoje mini ponožky...

Když jsme přijeli navečer domů, najedli jsme se a já jsem okamžitě vytuhla. Byl to sice fajn víkend, ale musím přiznat, že pro mě i dost náročný. Tak jsem si hodinku zdřímla a zase je mi fajn. A už mám ale pochopitelně zase hlad :-).