úterý 14. dubna 2015

Koupili jsme kočárek

V pátek 10.4 jsme s manželem vyrazili na veletrh For Kids do Letňan. Chvíli jsem ho musela přemlouvat, protože tam jít samozřejmě nechtěl. Já tam chtěla hlavně kvůli kočárkům, měla jsme představu, že to bude obrovská výstava a že tam budou mít všechny kočárky na jednom místě a my pak nebudeme muset objíždět několik obchodů a vybírat. Zatím jsem neměla ani žádný vyhlídnutý na internetu, neměla jsem načtené žádné recenze. Prostě nic. Chtěla jsem se poprvé "jenom" podívat a okouknout hlavně, který kočárek má velkou korbičku...

Veletrh jako takový mě celkem zklamal. Čekala jsem, že toho bude plné výstaviště, ale bylo to jen v jedné hale. V druhé byli senioři, v další psi a v poslední nějaké hubnutí. Takže mi připadalo, že tam toho je málo. Navíc za tu cenu... 150 Kč/os. vstup, plus parkování dalších 150 Kč. Takže za 450 Kč celkem, prošli jsme to za půl hodiny a celkem nic mě tam nenadchlo. Pak se mi začalo dělat špatně, chtělo se mi omdlít a jak jsme se rychle chtěli dostat ven, tak jsme omylem vešli do haly s veletrhem pro psi. Tam byl ale takový smrad z toho psího žrádla, že jsem se málem pozvracela na místě. Ale zahlédli jsme stánek s naší oblíbenou kávou Dallmayr a manžel usoudil, že kafe mi udělá dobře. Byl asi nějaký blbý tlak a já se svým nízkým tlakem opravdu neměla daleko k omdlení. Tak jsme si tam sedli a i já jsem si dala pořádně silné espresso. Musím říct, že se mi za chvíli opravdu udělalo lépe. A tak mi to nedalo a řekla jsem, že se tam ještě vrátíme a projdeme to ještě jednou, že jsme třeba něco přehlédli.

Pravda je, že jsem koukala jenom po kočárcích a po jiných věcech ani moc ne. Ale všechny kočárky mi od pohledu přišly divné. Buď byly nízké a museli bychom se k nim ohýbat nebo měly plastový spodek korby, což se nám nelíbilo, nebo to byly tříkolky, což jsme nechtěli. Značky jsem neřešila, protože jsem stejně žádné moc neznala. Pak jsme objevili jeden, který měl vnitřní rozměr korbičky na délku 76 cm, ale na šířku mi připadal úzký. Paní nám řekla, že rozměry jsou standardizované a že větší asi neseženeme. Moc se mi to nezdálo. Manželovi se líbil a navíc měl klasická 4 kola, nezatáčecí. To manžel chtěl. Já ale ne, já jsem chtěla sice 4 kola, ale ty přední jsem chtěla určitě zatáčecí. 

Nakonec jsme našli favorita...

Už jsme byli fakt na odchodu, když nás u posledního stánku chytla paní, jestli nám může s něčím pomoct. Tak jsem řekla, že jedině, pokud má nějaký velký a vysoký kočárek. Odvedla nás dovnitř do stánku a opravdu nám ukázala velký kočárek. Vnitřní rozměr korby měl 80x45 cm, což mi přišlo docela dobré a vypadal prostorně. Korba ani nebyla moc kulatá a nevypadala jako vajíčko, jako u těch ostatních kočárků. Celkově byl vysoký a docela lehký. Nechali jsme si tedy všechno ukázat, jak se sundavá korba, vyměňuje se za sporťák, jak se skládá podvozek. Všechno jednoduché. Madlo se dalo zvednout hodně nahoru a ani manžel ho nemusel mít úplně zvednuté, což bylo hodně pozitivní. Takže pro nás 3 nejdůležitější věci splňoval - rozměr korby, výška a jednoduchost skládání. Poslední zásadní věcí pro mě bylo, aby se sporťák dal posadit čelem ke mně a ne po směru jízdy. Přijde mi hrozně nepraktické, když já nevidím na dítě a dítě nevidí na mě. To prostě nechci. Takže tady jsou možnosti obě, můžu ho mít jak čelem k sobě, tak i po směru jízdy, kdyby náhodou. Připadalo mi to všechno dokonalé a pořád jsem čekala nějaký zádrhel... 

Pak se do toho vložil manžel a začal se vyptávat na technické věci jako na materiál podvozku, co to vydrží a podobně. Také se ptal na kolečka... byly poměrně velké a samozřejmě nafukovací. Jiná než nafukovací bych ani nechtěla. Měly ale plastové loukotě (nebo jak se to jmenuje) a to se manželovi nějak nezdálo. Paní ho urychleně ale uklidnila, že si můžeme objednat kolečka s klasickými dráty. Jinak se dají samozřejmě zaaretovat a v terénu prý také vydrží dost. Pak se zeptal, kdo to vyrábí a paní řekla, že je to polská značka. Na to jsem se pro změnu moc netvářila já. Je to značka JEDO, kterou jsem dosud opravdu neznala. V Čechách je výhradním dovozcem ostravská firma Sam Baby s.r.o., která právě vystavovala tady na veletrhu a centrálu mají v Ostravě, pobočky pak ještě různě po Moravě, v Olomouci, Opavě, Prostějově a v Brně. V Praze vůbec nejsou. Jen dovážejí do Dětského ráje snad. No, ale manžel říkal, že se teď všechny kočárky vyrábí v Polsku a že na tom není nic špatného. A paní na to, že pokud bychom chtěli třeba německý kočárek, tak že je srovnatelný, ale cenově někde úplně jinde, že začínají kolem 20 tisíc. A fakt je, že naše představa byl kočárek kolem 10 tisíc. A tak jsme se konečně zeptali, kolik tenhle model vlastně stojí? A paní řekla, že v obchodě 11 700 Kč, ale s veletržní slevou stál 10 500 Kč. Museli bychom ho ale koupit samozřejmě rovnou...

A tak jsme na stánku celkově strávili asi hodinu, kdy se nám paní intenzivně věnovala, byla moc milá a ochotná. Já si s kočárkem zkoušela jezdit, manžel už vypadal otráveně a říkal: "Tak ho bereme a jdeme. Je fajn a hlavně, že už to nebudeme muset dál řešit." Já bych byla také pro, ale přece jen jsem měla pochybnosti, že jsem ještě neměla nic okouknuté, neměla jsem nastudované recenze, také jsem měla pocit, že je brzo a že když teď koupíme kočárek, že tím něco zakřikneme... Manžel mě uklidňoval a asi se mu vyloženě líbil, protože ho vážně chtěl rovnou pořídit. A tak jsem si nechala od té paní ještě jednou všechno ukázat, abych se přesvědčila, že je to opravdu tak jednoduché. No a když jsme se tedy rozhodli, že ho koupíme, tak nám ukázala katalog s barevnými kombinacemi. Ten, co jsme tam zkoušeli, byl takový béžový a mně se líbil. Manžel nakonec vybral červený. Tak říkám, jestli není červený pro kluka divný a jestli nebude i jemu vadit jezdit s červeným kočárkem. A on, že proč, že bude závodní, jako Ferrari... A tak bylo vybráno! Já jsem s červenou naprosto spokojená, ale nijak bych na ní netrvala. Spokojila bych se i s nějakou neutrální barvou. Ale takhle mám radost :-). Pak jsme si ještě objednali tedy ta drátěná kolečka a barvu podvozku jsme zvolili černou, aby to celkově ladilo. Zaplatili jsme ho a do 6 týdnů by nám měl dorazit domů... 

Ilustrační foto z webu...

Korba a sporťák...

Přesně náš podvozek... černá konstrukce a drátěná kolečka
Sporťák v modré barvě...

Nakonec jsme ještě koupili přebalovací podložku, jednu bambusovou osušku a manžel najednou říká: "A ještě tady tu bubaku" a podával mi hračku, takové plyšové chrastítko. Nevím, proč ji takhle pojmenoval, ale usmála jsem se na něj a říkám, že to je první hračka pro naše miminko. A on na to: "Jo. A tím mám do srpna vystaráno. A hlavně už jdeme, pojď." 

Bubaka, osuška a přebalovací podložka...
Večer mi to stejně nedalo a zabrousila jsem na internet. A to jsem si řekla, že už teď hlavně nesmím hledat jiné kočárky a něco porovnávat, protože už prostě máme vybráno a jsme spokojení. Ale našla jsem si alespoň tu značku a pár recenzí. Lidé opravdu chválili velikost korbičky, dokonce tam někdo psal, že je i zbytečně velká. Haha, tak to mě rozesmálo, ale hlavně potěšilo. Asi měli nějaké malé miminko :-). Chválili si i lehkou manipulaci s ním, jednoduchost ovládání (i jednou rukou) a že v terénu to je také dobré. A prý se jim nikdy nic neporouchalo. Tak jsem se uklidnila a jsem na něj zvědavá...a už se hlavně těším, jak budeme drandit. Snad jsme se neukvapili a vybrali dobře. Manžel má stejně představu, že nejpozději v roce bude naše dítě chodit, takže rok nám kočárek snad vydrží :-).

Nakonec moje doporučení... pokud jste vysocí jako my (já 182 cm, manžel rovných 200 cm) a předpokládáte, že budete mít velké miminko, tak model JEDO Fyn Memo určitě zvažte. My máme termín porodu začátkem srpna a už teď víme, že velikost našeho miminka je na horní hranici normy, tudíž opravdu očekávám, že to bude malý obřík a bude potřebovat velký kočár. Do zimy vyroste a musí se mi vejít ještě do hluboké korby, navíc ještě se zimním fusakem. Zatím jsem nenašla rozměrově větší korbičku. A výška kočárku je také ideální, abyste se nemuseli k miminku tolik předklánět. Možnost nastavení výšky madla k naší výšce naprosto vyhovuje. Samozřejmě, až ho vyzkouším prakticky i s miminkem, napíšu vám sem podrobnější recenzi. Už teď ale věřím, že bude naprosto pozitivní :-).

5 komentářů:

  1. Ahojky Marti, já myslím, že jste udělali dobře. Člověk, když moc vybírá, tak akorát přebere :-) Nejlepší je koupit to, co prostě padne do oka a to se vám stalo - prostě bomba koupě :-) Tak super, máte to za sebou ;-) Monika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, to se přesně stalo... :-). Nemůžu řešit značku, když třeba dobrá značka nemá dostatečně velkou korbu, tak si jí stejně nekoupím. No, já jsem prostě spokojená, tak snad bude i prcek :-)

      Vymazat
    2. Ahojky, značka není vůbec důležitá, důležitá je funkčnost a aby tobě vyhovoval. A jelikož nebudete mít asi žádného prcka, tak pak i ta velikost :-) Monika

      Vymazat
  2. Ten je NADHERNY! Fakt uzasny...
    Bud rada, ze to mas "z krku" - ja budu psat dalsi pokracovani pribehu Trampoty s kocarkem :-D
    A myslim ze muj muz by se tvaril na podobnem veletrhu uplne stejne - jednak by tam vubec nechtel jit, a pak by to bylo same "uz pojd", "uz me to tu nebavi, jdeme uz?"....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, mně se taky moc líbí :-).
      No jo, když ty to máš s tím dvojitým kočárkem trochu složitější... tak držím palce. A na pokračování se těším, obzvlášť jestli tam bude historka s kartonem a najížděním do výtahu ;-).

      Vymazat