99 dní do porodu...

Tak jsem se z celkových 280 dní přehoupla pod stovku. Dnes mi počítadlo ukázalo "jen" 99 dní do termínu porodu. Dnes končím 26. týden a za 6 dní se přehoupnu do třetího, tedy posledního trimestru. Hrozně to letí... Úplně živě si vzpomínám, jak jsem čekala, jestli se na těhotenském testu objeví 2 čárky a jak mi pak volala doktorka kvůli výsledkům krve a oznámila mi, že podle hodnoty HCG jsem těhotná. A jak jsem se pak se slzami v očích schoulila k manželovi do náruče a nikdy jsem nebyla šťastnější! Těch 6 měsíců uteklo jako voda. Pravda, první skoro 4 měsíce nebyly jednoduché, ale ty poslední 2 už si patřičně užívám.
V dnešním článku asi bude tak trochu od každého něco, shrnutí momentálních událostí...

Všechny možné bolesti už jsou tu...

Už skoro 3 týdny jsem doma na dovolené, užívám si, jak náš brouček kope, chodím ven s kamarádkami, chodím na zmrzku do nového Světozoru, který nám tu minulý týden otevřeli, chodím často na procházky a také na cvičení. Pomalu ale začíná jít do tuhého a občas už je to celkem dřina...:-). Procházky jsou náročné, funím a dech mi nestačí, břicho těžkne a připadám si, jako bych nosila tak 10-tikilový baťoh, ale na břiše. Kyčle bolí, třísla bolí, záda bolí, břicho bolí, stydká kost bolí. Teď si nestěžuju, jen konstatuju. Se vší tou bolestí se statečně peru a beru to tak, že to k tomu prostě patří. A že bude hůř. Ale miminko už něco přece jen váží a břicho se podle toho musí roztáhnout, takže vazy o sobě dávají prostě vědět. Už se těžko zvedám z křesla nebo z postele, připadám si jako stará bába. A jak mě bolí kyčle a ta stydká kost, tak poměrně dlouho trvá, než se vždycky rozejdu. A i tak chodím chvílema jako kačer. Sranda už je to i v noci. Na zádech už spát moc nemůžu, nejen, že to bolí, ale už tak zhruba týden se mi na zádech dělá lehce nevolno. Nastudovala jsem si, že to je tím, že zvětšující se děloha tlačí na dolní dutou žílu a z toho se těhotným právě dělá špatně. Takže mi už opravdu zbyl jen jeden nebo druhý bok. A přetočit se z jednoho na druhý, to je také velká švanda. Jak já bych si ráda lehla na břicho. Bez velkého kojícího polštáře mezi koleny už v podstatě spát nemůžu a když ho náhodou nemám, musím ho nahradit alespoň obyčejným polštářkem. Když usnu bez něj, tak kyčle se za chvíli ozvou. Zatím ale myslím, že to se spánkem ještě jde. Kromě toho, že stále chodím 3x za noc na záchod (což mám teda od samého začátku), tak docela spím. Usínám docela brzo, protože jsem večer unavená, ale pak se ráno budím brzy. Už jsem párkrát vstávala i v 6 hodin jen tak, protože už jsem prostě nevydržela ležet. Prcek už někdy kope i v noci tak, že mě občas vzbudí. Za to jsem ale většinou ráda, protože vím, že je v pořádku, takže ho hezky pohladím a zase pěkně usneme.

Břicho roste, prsa rostou, oblečení se zmenšuje...

Za těch 6 měsíců jsem přibrala 8 kilo. Nevím, jestli je to hodně nebo málo, prostě je to tak. Snad to ale není vidět jinde, než na tom břiše a možná i v prsou. Prsa se mi opravdu znatelně zvětšila. Dneska ráno už to nešlo jinak a prostě jsem musela vyrazit do obchodu koupit si podprsenku. Všechny, co jsem měla, už jsou malé a jediná, která byla zatím trochu větší, už to také nepobírá. Takže jsem vzala obchod útokem a místo svých původních Béček jsem si koupila jednu vel. C a jednu dokonce D. Obě mi sedí ale stejně, tak je ten rozdíl asi jen jiným výrobcem. Budu muset ale vyrazit i pro další oblečení. Momentálně mám pouze jedny džíny a jedny šaty. A trička se mi nějak podezřele den ode dne zkracují. Už aby bylo opravdu jaro, abych už mohla chodit jen v šatech, na to už se vážně těším. Takže ať chci nebo ne, nákupy mě v nejbližší době neminou.

Já a můj břuch... tohle je fotka z 24. týdne, v té době +7 kg

Výbavička pro miminko...

Pro miminko ale zatím nic moc nenakupuju. Není to ještě kam dávat. Nejdřív musíme zrekonstruovat a vymalovat ložnici a pořídit miminku skříň. Pak můžu začít shromažďovat věcičky. Oblečků mám teď asi tak 10 ks nových, které jsem koupila nebo dostala. Potom mám 3 krabice na chatě od sestřenice po jejích dětech, které musím probrat a vytřídit z toho ty úplně miminkovské věci a dovézt je domů. Pak mám přebalovací podložku, jednu osušku a jednu hračku. Zároveň jsem byla minulý týden u kamarádky, která mi také nabízí půjčit spoustu věcí, ať už oblečení, nebo jiné věci. Půjčí (nebo dokonce dá?) nám postýlku a pak nám půjčí i přenosný košík na miminko. No, prostě toho bude asi celkově dost, takže zatím jsem svoje nakupovací choutky zmírnila. Mám tedy objednané povlečení, mantinel do postýlky a zavinovačku. A dneska nám dorazil kočárek. Zatím jen k manželovi do práce a pak ho převezeme k rodičům, abychom ho z pověrčivosti neměli doma.

Strií se fakt bojím...

Můj favorit proti striím

Poctivě se mažu krémem proti striím. Vážně se to snažím dodržovat a mažu 2x denně už od samého začátku. Začala jsem hned v prvním měsíci, když jsem měla hyperstimulační syndrom. To jsem tehdy měla břicho nafouklé zhruba jako jsem ho potom měla ve třetím nebo dokonce ve čtvrtém měsíci. Už tenkrát jsem se strií bála. Od té doby jsem nepřestala a mažu bříško, prsa i boky. Zatím je to dobré, tak doufám, že mě ty mršky někde nepřekvapí. Krémy jsem vyzkoušela zatím dva. První Bepanthen a druhý Elasti-Q. Zatím u mě vítězí Elasti-Q a to zejména kvůli ceně, je daleko levnější. Ale vyhovovaly mi oba. U Bapanthenu bylo prima, že měl pumpičku na dávkování krému, ale tu ani nějak nepostrádám. Elasti-Q jsou dva druhy, jeden "obyčejný" a druhý s "účinnějším složením". Musím říct, že mně osobně víc vyhovuje dokonce ten obyčejnější a to už ne kvůli ceně, ale protože není tolik hutný a nezanechává po rozetření takový bílý film na kůži. Pokud mi někdo nedoporučí, abych vyzkoušela ještě něco jiného, tak určitě zůstanu u tohoto. Každopádně na 100% zůstanu u mazání, v tom rozhodně vytrvám, protože... kdo maže, ten jede :-).

Chodím pravidelně cvičit...

Co se týče cvičení, chodím na gravid jógu, kde se báječně protáhnu. Už 2x jsem byla vyzkoušet cvičení na pánevní dno a to je také super. Dozvěděla jsem se tam, že pánevní dno se musí umět vědomě uvolnit a ne posilovat, jak si všichni myslíme. Naopak, u porodu není dobré ho mít posilněné a stažené, ale právě hezky uvolněné. No a dnes jsem byla poprvé na cvičení pro těhotné ve třetím trimestru. Ano, chybí mi ještě týden, ale včera mi řekli, že už klidně můžu přijít. To už je zaměřené na přípravu k porodu. Dneska nám fyzioterapeutka ukazovala relaxační polohy, jak si můžeme ulevit při první době porodní, když přijdou kontrakce a jak nám u toho může pomoci partner. Pak jsme se učily dýchat a jak využít nitrobřišní tlak v druhé době porodní... Do teď jsem si porod vůbec nepřipouštěla a vůbec na něj nemyslím. Když se mě někdo zeptá, jestli se porodu bojím, zatím odpovídám, že asi ne. Ale strach určitě přijde to je jasné. Ale jak říkám, začíná jít do tuhého, třetí trimestr se blíží a asi je čas už začít myslet i na tyhle věci... :-).