Poslední den v práci...

Vzalo to celkem rychlý konec a včera jsem byla naposledy v práci... Naposledy jako před nástupem na mateřskou dovolenou. Takhle brzo jsem to nečekala a je to najednou opravdu divný pocit...

Od ledna jsem pracovala z domova a do práce jsem chodila 2x týdně, tedy s měsíční pauzou, kdy jsem doma ležela s tou nízko uloženou placentou. Teď jsem si ale plánovala, jak do práce budu chodit až do půlky června, kdy nastoupím na mateřskou. Před koncem března ale přišel šéf s myšlenkou, že už z domova pracuju dlouho a že by rád věděl termín, kdy v práci skončím. Že to považuje za velmi výjimečnou situaci. Tak jsem mu řekla, že termín bude zhruba v polovině června, že se to odvíjí od termínu porodu. On ale trval na tom, abychom si řekli přesné datum, kdy skončím. Tak jsem si odpočítala 8 týdnů před termínem porodu (ani jsem neuvažovala tedy o tom, že bych na mateřskou šla až 6 týdnů předem) a k tomu přidala 20 dní dovolené, které bych si mohla vybrat a řekla jsem, že by to tedy vycházelo zhruba na polovinu května. Ani to mu nestačilo a po několika minutové debatě řekl, že by rád, abych skončila k poslednímu dubnu a do té doby dokončila vše, co mám a předala všechno mé nástupkyni. Že bych pak tedy nejspíš musela na neschopenku. Tak jsem si říkala, že mi přece nemůže přikázat, abych šla na neschopenku. No jo, ale může mi zakázat pracovat z domova a vzhledem k tomu, že každý den v práci kvůli bolestem břicha nevydržím sedět 8 hodin, tak mi nic jiného prostě nezbude. Dobře, rozhodla jsem se,že tedy budu souhlasit. No jo, ale to nebylo všechno a za pár dní mi volal a ptal se, jak jsem přišla na to, že mám nárok na celých 20 dní dovolené. Říkám, že mi to řekla naše mzdová účetní. On na to, že dostal jiné informace. Ptala jsem se od koho. A on, že od firemního právníka. Tak jsem se fakt naštvala a úplně mě rozhodilo, že do toho tahá právníka. Proč jako? Kdybych té firmě něco udělala, ale já jsem 10 let loajální zaměstnanec a kus práce jsem tam za tu dobu odvedla. A on mi teď bude dělat problémy? Normálně bych v tu chvíli byla zralá tak akorát na panáka, ale co jsem mohla teď? Čokoládu. Nešlo to jinak a já porušila svůj několika měsíční čokoládový půst. Manžel byl v té době na horách a já to neměla s kým probrat. Zjistila jsem si informace od dalších 3 mzdových účetních a všechny mi potvrdily, že mám opravdu nárok na celou dovolenou, protože mateřská se bere jako odpracované dny. Když jsem pak mluvila s manželem, řekl mi, ať se na to vykašlu rovnou a než aby mě tam někdo takhle nervoval, ať jdu radši rovnou na neschopenku, že to nějak zvládneme. Naštěstí šéfovi pak i naše mzdová účetní vysvětlila, že to je opravdu takhle a že si dovolenou můžu vybrat buď před odchodem na mateřskou a nebo pak mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou. Ověřila to u dalších odborníků, protože její slovo mu zřejmě nestačilo. Tak jsem mu v úterý 31.3. po ultrazvuku navrhla, že si dovolenou vyberu rovnou a že když bude souhlasit, ještě do pátku předám zbylé informace kolegyni a zaškolím ji v tom, co ještě neumí. A pokud souhlasit nebude, budu rovnou od středy na neschopence a pak mi dovolenou budou muset proplatit po mateřské. Tak nakonec souhlasil s dovolenou teď. Tím pádem jsem před sebou najednou měla poslední 3 dny v práci, kdy jsem si ještě kromě předání informací kolegyni musela sbalit a odvézt všechny věci. A že jsem jich tam za 10 let neměla málo...

Včera tedy nastal den D. Jela jsem do práce s tím, že už moc co na práci nemám, že jen rozešlu rozlučkové emaily na všechny naše obchodní partnery a dodavatele, dám kolegyním ještě potřebné rady a pak půjdeme všichni z našeho oddělení společně na oběd. Ještě před tím ale mělo naše oddělení schůzku, které jsem se ještě zúčastnila. Na úvod mi šéf poděkoval za spolupráci, předal mi krásnou kytici a skoro bych řekla, že mě i dojal. I přes to všechno, co na mě za poslední dny zkoušel, máme za sebou asi 8 let spolupráce. Po schůzce jsme šli všichni na ten oběd, kde jsem ještě od bývalého šéfa na rozloučenou dostala další krásnou jarní kytici a potom od všech dohromady spoustu dárků. Podívejte na ty dokonalé námořnické oblečky pro prcka. Už teď se nemůžu dočkat, až ho do nich budu oblékat. Bude to štramák :-). A ještě jsem já (ne prcek) dostala přívěšek na Pandoru, který mi také udělal velkou radost. Ještě jednou vám všem moc děkuju. Nejen za krásné dary, ale i za hezký poslední den v práci. Jste zlatí! A budete mi chybět... 

Pro našeho malého námořníka :-)

Najednou nevím, co budu dělat. Budu mít asi spoustu času. Kam v úterý po Velikonocích půjdu, když ne do práce? Jediné, na co se těším, že když bude přes den hezky, můžu se jít projít ven bez omezení času na oběd a nemusím čekat do večera, až budu mít po pracovní době. A na co se obzvlášť těším, že začnu pokukovat po výbavičce pro malého, budu vybírat kočárek, postýlku atd. Už je duben a už totiž můžu :-)! Jen se trochu bojím, abych moc neutrácela. No jo, realita je taková, že teď mám sice dovolenou, ale pak mě čeká neschopenka a mateřská. To už asi žádná sláva nebude... Ale co, miminko nějaké věci potřebuje a já si to chci taky konečně užít :-)!

PS: oblečky na obrázku jsou z Nextu, kdyby se někdo chtěl inspirovat ;-)