Dnes jsem šla do CAR k Apolináři na ultrazvuk. Doufala jsem, že už budou folikuly pěkně narostlé a že už žádné další injekce nebudou potřeba...
Byla jsem u paní doktorky, kterou jsem dosud ještě neviděla. Trochu mě překvapilo, že se mi ani nepředstavila. Ale byla moc milá, zatím všechny doktorky byly milé a hodné. Po ultrazvuku konstatovala, že to vypadá krásně a že největší folikuly mají 14-15 mm, že jich je asi 5-6 a potom, že tam mám spoustu dalších menších. Prý je ale potřeba, aby ty největší měli 19 mm a dorostly i ty menší. Takže mi dala na dnešek ještě 3 dávky Fostimonu. Zřejmě na to šli opravdu opatrně a raději přidávají, než aby došlo k hyperstimulačnímu syndromu. Jen z plánovaných 7 dnů píchání injekcí je nakonec 9 dnů. Ale to nevadí, už jsme v tom s manželem dost dobří a jde nám to lehce :-).
Dneska ale málem hrozilo, že si budu muset injekce připravit sama, že manžel nebude doma. Odmítla jsem s poslední injekcí zase podstupovat ten stres z toho, že to nezvládnu. Nakonec to dobře dopadlo, manžela jsem stihla doma, sice jsem si injekci musela píchnout o něco málo dříve než obvykle, ale aspoň to bylo bez nervů.
Na další ultrazvuk už nemusím, zítra si mám přesně v 19:45 píchnout Pregnyl, ten si už doma chladím v ledničce :-). Mám si dát dohromady 2 dávky, každá 5000 jednotek. A za 36 hodin od jeho aplikace by mělo dojít k ovulaci. Takže ve čtvrtek 29.5. v 7:00 ráno se mám dostavit na punkci vajíček. A manžel se mnou na odběr spermií.
Dnes mi bylo celkem dobře, jen se mi ráno motala hlava. Během dopoledne to ale zase přešlo. Břicho mám jako nafukovací balonek a mám pocit, že musí každou chvíli prasknout. Jsem zvědavá, jak se budu cítit za 3 dny...
Žádné komentáře:
Okomentovat